BibleOne

1 Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech.

2 Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu.

3 Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.

4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.

5 Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.

6 Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.

7 Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu,

8 umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.

9 Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých.

10 Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží.

11 Neboť je psáno: `Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.´

12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.

13 Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.

14 Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.