10 máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme; jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše. 2 Korintským 6:10
11 Nic jsem vám nezatajil, Korinťané, naše srdce se vám otevřelo.
12 V našem srdci nemáte nedostatek místa, ale vy sami se nám uzavíráte.
13 Na oplátku - mluvím k vám jako k svým dětem - udělejte nám i vy místo ve svém srdci!
14 Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou?
15 Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?
16 Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: `Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.´
17 A proto `vyjděte z jejich středu a oddělte se´, praví Hospodina `ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu´
18 a `budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů´.
2 Korintským, kapitola 7
1 Když máme taková zaslíbení, moji nejmilejší, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha a přiveďme k cíli své posvěcení v bázni Boží.
2 Dejte nám místo ve svém srdci! Nikomu jsme neublížili, nikomu jsme neukřivdili, nikoho jsme neošidili.
3 Neříkám to, abych vás odsuzoval, vždyť jsem vám už dříve řekl: Máte v mém srdci takové místo, že jsme spolu spjati ve smrti i v životě.
4 Mám ve vás pevnou důvěru, jsem na vás opravdu hrdý; potěšili jste mě a naplnili nesmírnou radostí uprostřed všeho našeho soužení.
5 Když jsme totiž přišli do Makedonie, nenašli jsme ve svých těžkostech žádnou úlevu, všude jen tíseň: navenek boje, uvnitř úzkosti.
6 Ale Bůh, který těší sklíčené, potěšil i nás příchodem Titovým.