6 Pohleďte na Abrahama: `uvěřil Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.´ Galatským 3:6
7 Pochopte tedy, že syny Abrahamovými jsou lidé víry.
8 Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy, dostal už Abraham zaslíbení: `V tobě dojdou požehnání všechny národy.´
9 A tak lidé víry docházejí požehnání spolu s věřícím Abrahamem.
10 Ti však, kteří spoléhají na skutky zákona, jsou pod kletbou, neboť stojí psáno: `Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to.´
11 Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: `Spravedlivý bude živ z víry.´
12 Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: `Kdo bude tyto věci činit, získá tím život.´
13 Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: `Proklet je každý, kdo visí na dřevě´.
14 To proto, aby požehnání dané Abrahamovi dostaly v Ježíši Kristu i pohanské národy, abychom zaslíbeného Ducha přijali skrze víru.
15 Bratří, znázorním to příkladem: ani lidskou závěť jednou pravoplatně potvrzenou nemůže nikdo zrušit nebo k ní něco přidat.
16 Slib byl dán Abrahamovi a `jeho potomku´; nemluví se o potomcích, nýbrž o potomku: je jím Kristus.
17 Chci tím říci: Smlouvu, od Boha dávno pravoplatně potvrzenou, nemůže učinit neplatnou zákon, vydaný teprve po čtyřech stech třiceti letech, a tak zrušit slib.
18 Kdyby totiž dědictví plynulo ze zákona, nebylo by založeno na slibu. Abrahamovi je však z milosti Bůh přiřkl svým slibem.
19 Jak je to potom se zákonem? Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen anděly a svěřen lidskému prostředníku.
20 Prostředníka není potřebí tam, kde jedná jen jeden, a Bůh je jeden.