8 Kdyby byl Jozue již uvedl lid do odpočinutí, nemluvil by Bůh o jiném, pozdějším dnu. Židům 4:8
9 Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou.
10 Neboť kdo vejde do Božího odpočinutí, odpočine od svého díla, tak jako Bůh odpočinul od svého.
11 A tak usilujme, abychom vešli do toho odpočinutí a nikdo pro neposlušnost nepadl jako ti na poušti.
12 Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.
13 Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat.
14 Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme.
15 Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.
16 Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.
Židům, kapitola 5
1 Každý velekněz, vybraný z lidí, bývá ustanoven jako zástupce lidí před Bohem, aby přinášel dary i oběti za hříchy.
2 Má mít soucit s těmi, kdo chybují a bloudí, protože sám také podléhá slabosti.
3 A proto je povinen přinášet oběti za hřích nejenom za lid, ale i sám za sebe.
4 Hodnost velekněze si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž povolává ho Bůh jako kdysi Árona.
5 Tak ani Kristus si nepřisvojil slávu velekněze sám, ale dal mu ji ten, který řekl: `Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.´
6 A na jiném místě říká: `Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.´