16 I uzavřel Jónatan s Davidovým domem smlouvu: "Ať Hospodin volá Davidovy nepřátele k odpovědnosti." 1 Samuelova 20:16
17 Nadto zavázal Jónatan Davida přísahou při své lásce k němu, neboť ho z duše miloval.
18 Jónatan mu řekl: "Zítra bude novoluní, a až si všimnou tvého sedadla, budeš pohřešován.
19 Třetího dne rychle sestup a přijď k místu, kde ses skrýval v den jednání, a zůstaň u kamene Ezelu.
20 Já vystřelím vedle něho tři šípy, jako bych je vypustil na nějaký terč.
21 Hned nato pošlu chlapce: »Jdi najít šípy.« Jestliže chlapci výslovně řeknu: »Hle, šípy jsou zde za tebou, seber je«, pak přijď, neboť to pro tebe bude znamenat pokoj, nic se ti nestane, jakože živ je Hospodin.
22 Jestliže však řeknu mladíkovi: »Hle, šípy jsou dál před tebou«, pak odejdi, neboť tě posílá Hospodin.
23 Ale slovo, které jsme si dali, já a ty, platí. Hospodin je navěky svědkem mezi mnou a tebou!"
24 David se tedy skryl v poli. Když nastalo novoluní, král zasedl k hodu a jedl.
25 Král se posadil tak jako jindy na sedadlo u stěny, ale Jónatan stál; po Saulově boku se posadil Abnér. Povšimli si Davidova místa.
26 Onoho dne o tom Saul nepromluvil, neboť si řekl: "Přihodilo se mu něco, co jej znečistilo, není čistý."
27 Když však druhého dne po novoluní si opět všimli Davidova místa, otázal se Saul svého syna Jónatana: "Proč Jišajův syn včera ani dnes nepřišel k hodu?"
28 Jónatan Saulovi odpověděl: "David mě naléhavě prosil, aby směl do Betléma.
29 Řekl: »Propusť mě, naše čeleď má ve městě obětní hod. Můj bratr mi přikázal přijít. Jestliže jsem tedy získal tvou přízeň, rád bych se uvolnil a podíval se na své bratry.« Proto se nedostavil ke královu stolu."
30 Saul vzplanul proti Jónatanovi hněvem a křičel na něj: "Ty synu poběhlice, což jsem to nevěděl, že si Jišajova syna vyvoluješ ke své hanbě i k hanbě klínu své matky?