32 Jónatan svému otci Saulovi odpověděl a otázal se ho: "Proč má zemřít? Co provedl?" 1 Samuelova 20:32
33 Avšak Saul po něm mrštil kopím, aby ho proklál. I poznal Jónatan, že jeho otec je odhodlán Davida usmrtit.
34 Jónatan, rozpálen hněvem, vstal od stolu a toho druhého dne po novoluní při hodu nejedl, protože se trápil pro Davida, že ho jeho otec potupil.
35 Za jitra vyšel Jónatan na pole podle dohody s Davidem a byl s ním malý chlapec.
36 Poručil svému chlapci: "Běž najít šípy, které vystřelím." Zatímco chlapec běžel, on přes něho vystřelil šíp.
37 Když chlapec přišel k místu, kam Jónatan šíp vystřelil, volal Jónatan za chlapcem: "Není šíp tam dál před tebou?"
38 A Jónatan volal za chlapcem: "Rychle, spěchej, nezastavuj se!" Jónatanův chlapec posbíral šípy a přišel ke svému pánu.
39 Chlapec nic netušil. Jen Jónatan a David věděli, oč jde.
40 Jónatan pak dal svou zbroj chlapci, kterého měl s sebou, a poručil mu: "Jdi, zanes to do města."
41 A chlapec šel. Tu povstal David od jižní strany, padl tváří k zemi a třikrát se poklonil. Políbili se a plakali jeden pro druhého, až se David vzchopil.
42 Jónatan řekl Davidovi: "Jdi v pokoji. Co jsme si my dva v Hospodinově jménu přísahali, toho ať je Hospodin navěky svědkem mezi mnou a tebou i mezi mým a tvým potomstvem."
1 Samuelova, kapitola 21
1 David vstal a odešel, zatímco Jónatan se ubíral do města.
2 I přišel David do Nóbu ke knězi Achímelekovi. Achímelek vyděšen vyšel Davidovi vstříc a otázal se ho: "Proč jsi sám a nikdo není s tebou?"
3 David knězi Achímelekovi odvětil: "Mám pověření od krále. Poručil mi: Nikdo ať nezví nic o tom, k čemu tě posílám a čím jsem tě pověřil. Družině jsem uložil, aby čekala na určeném místě.
4 Nyní však mi dej, co máš po ruce, pět chlebů, či co se najde."