7 Ještě se obrátil, spatřil mě a zavolal na mě. Ozval jsem se: »Tu jsem.« 2 Samuelova 1:7
8 Zeptal se: »Kdo jsi?« Odvětil jsem mu: »Jsem Amálekovec.«
9 Vyzval mě: »Postav se ke mně a usmrť mě, neboť mě svírá smrtelná křeč, ale ještě je ve mně život.«
10 Postavil jsem se k němu a usmrtil jsem ho. Poznal jsem, že po svém pádu stejně nebude živ. Sňal jsem mu z hlavy královskou čelenku a z paže náramek a přinesl jsem je sem svému pánu."
11 David uchopil svůj šat a roztrhl jej, stejně tak i všichni muži, kteří byli s ním.
12 Naříkali, plakali a postili se až do večera pro Saula a pro jeho syna Jónatana i pro Hospodinův lid, pro dům izraelský, že padli mečem.
13 David se zeptal mládence, který mu to oznámil: "Odkud jsi?" On řekl: "Jsem syn Amálekovského bezdomovce."
14 David se na něj rozkřikl: "Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zahubit Hospodinova pomazaného?"
15 David zavolal jednoho z družiny a poručil: "Přistup a sraz ho!" A on ho ubil k smrti.
16 David mu totiž řekl: "Krev, kterou jsi prolil, ať padne na tvou hlavu. Tvá ústa tě usvědčila, když jsi řekl: »Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného.«"
17 I zpíval David nad Saulem a nad jeho synem Jónatanem tento žalozpěv.
18 Vyzval také Judejce, aby se při něm učili zacházet s lukem. Je zapsán v Knize Přímého.
19 "Ozdoba tvá, Izraeli, na tvých návrších skolena leží. Tak padli bohatýři!
20 Neoznamujte to v Gatu, nezvěstujte to v ulicích Aškalónu, ať se neradují dcery pelištejské, dcery neobřezanců ať nejásají.
21 Hory v Gilbóe, rosa ani déšť ať na vás nesestoupí, ať se v oběť nepozdvihuje nic z vašich polí, neboť tam byl pohozen štít bohatýrů, štít Saulův, nepomazán olejem,