22 Abšalóm už nepromluvil s Amnónem ani v dobrém ani ve zlém. Abšalóm totiž Amnóna nenáviděl, protože ponížil jeho sestru Támaru. 2 Samuelova 13:22
23 Po dvou letech se přihodilo, že Abšalóm slavil stříž ovcí v Baal-chasóru, jenž je nedaleko Efrajimu. Abšalóm pozval všechny královské syny
24 a předstoupil před krále s prosbou: "Hle, tvůj otrok slaví stříž. Nechť jde prosím král a jeho služebníci s tvým otrokem."
25 Král však Abšalómovi odvětil: "Nikoli, můj synu. Všichni jít nemůžeme, nechceme ti být na obtíž." A ač na něho naléhal, nechtěl jít, ale požehnal mu.
26 Abšalóm tedy řekl: "Nemohl by s námi jít můj bratr Amnón?" Král se ho zeptal: "Proč má s tebou jit?"
27 Ale když Abšalóm na něho naléhal, poslal s ním Amnóna i všechny královské syny.
28 Abšalóm přikázal své družině: "Hleďte, až bude Amnón rozjařen vínem a až vám řeknu: »Bijte Amnóna!«, usmrťte ho a nebojte se. Je to na můj příkaz. Buďte rozhodní a stateční!"
29 Abšalómova družina naložila s Amnónem podle Abšalómova příkazu. Tu se všichni královští synové zvedli, vsedli na mezky a dali se na útěk.
30 Byli ještě na cestě, když Davidovi došla zpráva: "Abšalóm pobil všechny královské syny, nezůstal z nich ani jeden."
31 Král povstal, roztrhl svá roucha a vrhl se na zem. Všichni jeho služebníci stáli s roztrženými rouchy.
32 Tu se ozval Jónadab, syn Davidova bratra Šimey: "Nechť se můj pán nedomnívá, že usmrtili všechny mládence, syny královské. Mrtev je pouze Amnón. Vždyť Abšalóm to měl v úmyslu ode dne, kdy ponížil jeho sestru Támaru.
33 Nyní však ať si král, můj pán, nepřipouští k srdci takovou věc, že všichni královští synové jsou mrtvi. Vždyť mrtev je pouze Amnón."
34 Abšalóm uprchl. Když se mládenec na hlídce rozhlížel, spatřil, jak vzadu po cestě po úbočí hory přichází mnoho lidí.
35 I řekl Jónadab králi: "Hle, královští synové přicházejí. Jak tvůj služebník pověděl, tak tomu je."
36 Jen to dořekl, hned nato přišli královští synové a převelice usedavě plakali; také král a všichni jeho služebníci převelice plakali.