21 I vy jste teď, jako byste nebyly, při tom děsném pohledu vás jala bázeň. Jób 6:21 22 Řekl jsem snad: »Dejte mi« či: »Plaťte za mne vlastním zbožím«
23 nebo: »Zachraňte mě z rukou protivníka« či snad: »Vykupte mě z rukou ukrutníků« ?
24 Poučte mě a já zmlknu, vysvětlete mi, v čem jsem chybil.
25 Přímá slova mohou zjitřit ránu, a co sledujete, že mi stále domlouváte?
26 Chcete mě snad kárat za má slova? Cožpak mluví do větru ten, kdo si zoufá?
27 Věru, metáte los o sirotka, svého druha jste ochotni prodat.
28 Buďte tak laskavi a obraťte se ke mně, což bych vám mohl do očí lhát?
29 Zadržte, ať nespáchá se podlost, zadržte, ať je tady ještě moje spravedlnost!
30 Což může být na mém jazyku nějaká podlost? Nepozná mé patro to, co vede do neštěstí?
Jób, kapitola 7
1 Zdali není člověk na zemi podroben v službu, nejsou jeho dny jako dny nádeníka?
2 Jako baží otrok po stínu a jak nádeník čeká na výdělek,
3 tak se mi dostaly dědictvím daremné měsíce, noci plné trápení se staly mým údělem.
4 Když uléhám, ptám se: »Kdy už vstanu?« a pak zase: »Kdy se snese večer?« Syt jsem toho, na lůžku se převalovat do rozbřesku.
5 Mé tělo je obaleno červy a strupy plnými prachu, kůže mi puká a mokvá.