BibleOne

20 Jen dvojí mi, Bože, nečiň, a nebudu se před tebou skrývat:

21 Vzdal ode mne svoji ruku a strach z tebe ať mě nepřepadá.

22 Zavolej, a já se ozvu, nebo budu mluvit já, a odpovíš mi.

23 Kolik je mých nepravostí a mých hříchů? Dej mi poznat mou nevěrnost a hřích.

24 Proč skrýváš svou tvář a pokladáš mě za svého nepřítele?

25 Chceš postrašit odvátý list, honit suché stéblo?

26 Věru, znamenáš si na mě trpké věci, přičítáš mi nepravosti mého mládí,

27 svíráš do klády mé nohy, dáváš pozor na všechny mé stezky, zanášíš si každou šlápotu mých nohou.

28 Člověk se rozpadá jako něco zetlelého, jako přikrývka rozežraná moly.

1 Člověk narozený z ženy má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti.

2 Jako květ vzejde a zvadne, prchá jako stín a neobstojí.

3 Přesto na něj upíráš svůj zrak a přivádíš mě na soud s tebou.

4 Kdo dokáže, aby čisté vzešlo z nečistého? Vůbec nikdo.

5 Jestliže jsou stanoveny jeho dny, počet jeho měsíců je ve tvé moci, nepřekročí cíl, jejž jsi mu vytkl.