5 že plesání svévolníků trvá krátce a radost rouhačů jen okamžik? Jób 20:5 6 I když ve své povznesenosti se vypíná až k nebi a jeho hlava se dotýká oblaků,
7 navždy zanikne tak jako jeho výkal, a kdo jej vídali, řeknou: »Kde je?«
8 Odlétne jak sen a nenajdou ho, bude zaplašen jako vidění noční.
9 Oko, jež ho spatřovalo, už ho nezahlédne, nikdo ho na jeho místě neuvidí.
10 Jeho synové se budou chtít zalíbit nuzným, vlastníma rukama vrátí, co svou silou získal.
11 I když jeho kosti jsou plny mladistvé svěžesti, i ta s ním ulehne do prachu.
12 Ať si mu zloba připadá v ústech sladká a přechovává ji pod jazykem,
13 kochá se v ní, nevzdá se jí, zadržuje ji na svém patře,
14 jeho pokrm se mu v útrobách změní, stane se mu ve vnitřnostech zmijím jedem.
15 Nahltal se majetku, ale vyzvrátí jej, Bůh mu jej vyžene z břicha.
16 Bude sát zmijí jed, hadí jazyk ho zabije.
17 Nebude se dívat na tekoucí vody, na řeky, potoky medu a mléka.
18 Výtěžek vrátí, nezhltne jej, nad ziskem z obchodu nebude jásat.
19 Odstrkoval a opouštěl nuzné, uchvátil dům, ač jej nestavěl.