12 od příkazů jeho rtů jsem neodstoupil, řeči jeho úst jsem střežil víc než vlastní cíle. Jób 23:12 13 Rozhodne-li se k čemu, kdo to zvrátí? Udělá, co se mu zachce.
14 Jistě splní, co mi určil, má k tomu dost moci.
15 Proto se ho hrozím, chci mu porozumět, ale mám z něho strach.
16 Bůh naplnil úzkostí mé srdce, Všemocný mě naplnil hrůzou.
17 Jen proto jsem v temnotách provždy neumlkl, že se přede mnou zahalil mračnem.
Jób, kapitola 24
1 Když nejsou před Všemocným skryty časy, proč ti, kdo ho znají, jeho dny nepostřehnou?
2 Mocní posouvají mezníky, pasou uchvácené stádo,
3 odvádějí osla sirotkům a vdově berou býka do zástavy,
4 ubožáky odstrkují z cesty; musejí se skrývat všichni utištění v zemi.
5 Ti jsou jak divocí oslové v poušti: vycházejí za svou prací, za úsvitu hledají si pokrm, v pustině hledají chléb pro omladinu.
6 Sklízejí z pole, jež není jejich, oberou vinici svévolníka.
7 Nocují nazí, protože nemají oděv ani přikrývku v chladu;
8 prudkými horskými dešti promočeni nemají útočiště, ke skále se tisknou.
9 Tamti uchvacují sirotka od prsu, vymáhají zástavu od utištěného.