16 Jestliže jsem odmítl nuzákovo přání, oči vdovy nechal hasnout v beznaději Jób 31:16 17 a sám pojídal své sousto, aniž z něho též sirotek jedl -
18 ten přec od mládí už se mnou rostl jak u otce, také vdovu jsem od života své matky vodil -,
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu, že se ubožák čím přikrýt nemá,
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala za to, že se ohřívá vlnou mých jehňat,
21 jestliže má ruka hrozila sirotkovi, ač jsem v bráně viděl, že mu mohu pomoci,
22 ať mi odpadne lopatka od ramene a paže se mi vylomí z kloubu.
23 Propadl bych jistě strachu, bědám Božím, na nic bych se nevzmohl před jeho vznešeností.
24 Jestliže jsem svou důvěru složil v zlato, třpytivému zlatu říkal: »V tebe doufám«,
25 jestliže jsem se radoval, že jsem tak zámožný, že má ruka nabyla úctyhodného jmění,
26 jestliže jsem viděl světlo sluneční, jak září, a měsíc, jak skvostně pluje po obloze,
27 a mé srdce potají se dalo zlákat, abych polibek svých úst jim rukou poslal,
28 i to by byla nepravost hodná odsouzení, neboť bych tím zapřel Boha shůry.
29 Jestliže jsem se zaradoval ze zániku toho, kdo mě nenáviděl, a byl rozjařen, že potkalo ho něco zlého -
30 vždyť jsem nedal svým ústům zhřešit, nevyprošoval jsem si pro něho kletbu,