4 Elíhú se slovy k Jóbovi vyčkával, protože ostatní byli věkem starší než on. Jób 32:4
5 Elíhú však viděl, že v ústech oněch tří mužů není vhodná odpověď, proto vzplanul hněvem.
6 Na to tedy navázal Elíhů, syn Berakeela Búzského, slovy: "Co se týče let, jsem mladší, kdežto vy jste kmeti, proto jsem se ostýchal a obával vám sdělit, co vím.
7 Řekl jsem si: Ať promluví léta, ti, kteří mají let mnoho, ať s moudrostí seznamují.
8 Avšak je to duch člověku daný, dech Všemocného, jenž lidi činí rozumnými.
9 Nejsou vždycky moudří ti, kdo mají mnoho let, starci nemusejí vždy rozumět právu.
10 Proto říkám: Poslyšte mě. Rovněž já chci sdělit, co vím.
11 Hle, čekal jsem na vaše slova, naslouchal jsem vaší rozumnosti, až co svými slovy vystihnete.
12 Snažil jsem se vám porozumět, avšak Jóba nikdo neusvědčil, žádný z vás neodpověděl na jeho řeči.
13 Neříkejte: »My jsme našli moudrost; Bůh ho odvane jak plevu, a ne člověk.«
14 Jób svá slova nezaměřil proti mně, nebudu mu odpovídat vašimi řečmi. -
15 Jsou zděšeni, už neodpovídají, slova jim už došla.
16 Čekám, ale oni nepromluví, stojí tu a neodpovídají.
17 Přispěji tedy já svým dílem, rovněž já chci sdělit, co vím.
18 Jsem naplněn slovy, těsno je duchu v mém nitru.