BibleOne

3 Ucho přece přezkušuje řeči, patro vychutnává pokrm.

4 Volme si, co je právo, ať zvíme mezi sebou, co je dobré.

5 Jób řekl: »Jsem spravedlivý, a Bůh upírá mi právo.

6 Mám lhát? Proti svému právu mluvit? Zasáhl mě zkázonosný šíp, avšak ne pro přestoupení.«

7 Který muž je jako Jób? Prý pije výsměch jako vodu,

8 spolčuje se s pachateli ničemností, obcuje se svévolnými lidmi;

9 řekl: »Muži není k ničemu mít zalíbení v Bohu.«

10 Proto mě slyšte, rozumní mužové: Daleko je Bůh od svévole, Všemocný od bezpráví.

11 Podle toho, co člověk udělá, odplatí jemu, s každým nakládá podle jeho stezky.

12 Opravdu, Bůh nejedná svévolně, Všemocný právo nepokřiví.

13 Kdo mu dal pod dohled zemi a kdo před něho položil celý svět?

14 Kdyby měl na mysli jenom sebe a svého ducha i dech k sobě zpět stáhl,

15 tu by všechno tvorstvo rázem vyhynulo, člověk by se obrátil v prach.

16 Máš-li tedy rozum, poslyš toto, dopřej sluchu tomu, co říkám.