BibleOne

2 Naslouchejte bedlivě burácení jeho hlasu, rachotu, který mu vychází z úst.

3 Nechá jej dunět pod celým nebem a jeho světlo září až k okrajům země.

4 Za ním řve jeho hlas, on hřmí svým důstojným hlasem a nezadržuje blesky, když se jeho hlas rozléhá.

5 Podivuhodně hřmí Bůh svým hlasem, dělá veliké věci, nad naše poznání:

6 sněhu velí: »Padej na zem« a dešti: »Ať prší«, a déšť padá v mocných proudech.

7 Na ruku každého člověka klade svoji pečeť, aby všichni lidé, které učinil, nabyli poznání:

8 Zvěř vchází do doupat a přebývá v svých peleších;

9 vichřice vyráží ze své komnaty a severák přináší chlad;

10 svým dechem vyvolává Bůh led, že zamrzají hladiny vod;

11 oblak obtěžkává vláhou, svým bleskem rozhání mračno,

12 a to se točí a převrací, jak on určí, a vše, co mu přikáže, vykoná na tváři okrsku země;

13 užívá ho jako metly nebo k dobru své země, jako důkazu milosrdenství.

14 Dopřej tomu sluchu, Jóbe, postůj, zda pochopíš Boží divy.

15 Víš snad, co jimi Bůh míní, když ozáří oblak svým bleskem?