10 Připoutáš jednorožce provazem k brázdě, bude snad za tebou doliny vláčet? Jób 39:10 11 Důvěřuješ mu, protože má tak velkou sílu? Ponecháš mu výtěžek své práce?
12 Věřil bys mu, že tvé zrno sveze a shromáždí na tvůj mlat?
13 Pštrosice mává křídlem, není to však peruť s brky čápa;
14 svá vejce ponechává na zemi a zahřívá je v prachu,
15 zapomíná, že je noha může rozšlápnout a polní zvěř zdupat.
16 Se svými mláďaty zachází tvrdě, jako by nebyla její, nemá strach, že bude její námaha marná.
17 Bůh totiž odepřel dát jí moudrost, nedal jí ani díl rozumnosti.
18 Když se však vyplašena vymrští, je jí k smíchu kůň i s jezdcem.
19 Dal jsi snad koni bohatýrskou sílu, přioděl jsi jeho šíji hřívou?
20 Docílíš, aby poskakoval jako luční kobylka? Jeho vznešené frkání vzbuzuje strach,
21 v dolině hrabe nohama, rozjařen silou, má-li vytáhnout proti ozbrojencům,
22 vysmívá se strachu, neděsí se, před mečem se neobrací.
23 Toulec nad ním chřestí, blýská se kopí a oštěp,
24 s burácením se řítí po zemi, až se chvěje, nedá na nic než na zvuk polnice,