3 Kdo mi napřed něco dal, abych mu to splatil? Pod celým nebem všechno je mé. Jób 41:3 4 Nemohu mlčet o jeho údech, nemluvit o jeho bohatýrské síle a jeho výborné stavbě těla.
5 Kdo odkryl jeho oděv a přistoupil k němu s udidly dvojitými?
6 Kdo otevřel vrata jeho tlamy? Strach jde z jeho zubů.
7 Jeho hřbet je jako řady štítů těsně uzavřených pod pečetí,
8 dotýkají se jedny druhých, vítr mezi ně nevnikne;
9 jeden přilétá k druhému, jsou pevně sevřeny, nelze je oddělit.
10 Jeho kýcháním se rozžehává světlo, jeho oči jsou jak řasy jitřenky,
11 z úst mu vycházejí pochodně, unikají ohnivé jiskry,
12 z nozder mu vystupuje kouř jak z hrnce nad ohněm z rákosí rozdmýchaným,
13 jeho dech rozžhavuje uhlí, z tlamy mu šlehá plamen,
14 v jeho šíji dříme síla, před ním se každý zkroušeně chvěje,
15 laloky mu přiléhají k tělu jak ulité, netřesou se,
16 jeho srdce je slité, tvrdé jako kámen, slité jako spodní žernov.
17 Když se zvedne, sami bohové se leknou, při tom hrozném třesku jsou bez sebe strachy,