BibleOne

2 Hle, jak svévolníci luk už napínají, šípy na tětivu kladou, aby skláli ve tmách ty, kdo mají přímé srdce.

3 Když se všechno od základů hroutí, co dokáže spravedlivý?"

4 Hospodin je ve svém svatém chrámu, Hospodin má trůn svůj na nebesích. Jeho oči hledí, jeho pohled zkoumá lidské syny.

5 Hospodin zkoumá spravedlivého i svévolníka; toho, kdo miluje násilí, z té duše nenávidí.

6 Sešle na svévolníky déšť žhavého uhlí a hořící síry, jejich údělem se stane žhnoucí vichr.

7 Hospodin je spravedlivý, miluje vše, co je spravedlivé; jeho tvář pohlíží na přímého.

1 Pro předního zpěváka za doprovodu osmistrunného nástroje, žalm Davidův.

2 Hospodine, pomoz! Se zbožným je konec, berou za své věrní mezi lidmi.

3 Jeden druhého svou řečí šálí, mluví úlisnými rty a obojakým srdcem.

4 Kéž Hospodin zcela vymýtí ty úlisné rty, jazyk, co se velikášsky chvástá,

5 ty, kdo říkají: "Náš jazyk převahu nám zaručuje, máme přece ústa. Kdo je naším Pánem?"

6 "Pro útlak ponížených, pro sténání ubožáků teď povstanu," praví Hospodin, "daruji spásu tomu, proti němuž svévolník soptí."

7 Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí, stříbro přetavené do kadlubu v zemi, sedmkráte protříbené.

8 Ty je, Hospodine, budeš střežit, navěky nás budeš chránit před tím pokolením;