17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, ve svém milosrdenství mě zachraň. Žalmy 31:17
18 Hospodine, kéž nejsem zahanben, když tě volám; ať jsou zahanbeni svévolníci, ať v podsvětí zmlknou.
19 Ať oněmějí zrádné rty, jež mluví proti spravedlivému tak urážlivě, zpupně, s pohrdáním.
20 Jak nesmírná je tvoje dobrotivost, kterou jsi uchoval těm, kdo se tě bojí, a prokázal těm, kteří se k tobě utíkají, před zraky všech lidí.
21 Ukrýváš je u sebe v své skrýši před srocením, před jazyky svárlivými schováváš je v stánku.
22 Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal divy svého milosrdenství v nepřístupném městě!
23 A já jsem si ukvapeně řekl: "Jsem zapuzen, nechceš mě už vidět." Avšak vyslyšel jsi moje prosby, když jsem k tobě o pomoc volal.
24 Milujte Hospodina, všichni jeho zbožní, Hospodin své věrné opatruje, odplácí však plnou měrou těm, kteří si vedou zpupně.
25 Buďte rozhodní a buďte udatného srdce, všichni, kdo čekáte na Hospodina!
Žalmy, kapitola 32
1 Davidův; poučující. Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt.
2 Blaze člověku, jemuž Hospodin nepravost nepočítá, v jehož duchu není záludnosti.
3 Mlčel jsem a moje kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal.
4 Ve dne v noci na mně těžce ležela tvá ruka, vysýchal mně morek jako v letním žáru.
5 Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: "Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti." A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj.
6 Proto ať se každý věrný k tobě modlí v čas, kdy lze tě ještě nalézt. I kdyby se vzdulo mocné vodstvo, k němu nedosáhne.