5 Nad hlavu mi přerostly mé nepravosti, jako těžké břemeno mě tíží. Žalmy 38:5 6 Páchnou, hnisají mé rány pro mou pošetilost.
7 Zhrouceně, až k zemi sehnut celé dny se sklíčen smutkem vláčím.
8 Mé ledví je v jednom ohni, nezbylo nic zdravého v mém těle.
9 Jsem ochromen, zcela zdeptán, křičím a mé srdce sténá.
10 Před sebou máš, Panovníku, všechny moje tužby a můj nářek utajen ti není.
11 Selhává mi srdce, opouští mě síla a mým očím hasne světlo.
12 Kdo mě milovali, moji druzi, odtáhli se pro mou ránu, moji nejbližší opodál stojí.
13 Ti, kdo mi o život ukládají, nastražili léčku, kdo mi chtějí škodit, vedou zhoubné řeči, po celé dny vymýšlejí záludnosti.
14 Já však neslyším, jsem jako hluchý, jako němý, ani ústa neotevřu.
15 Stal se ze mne člověk, který neslyší a neodmlouvá,
16 neboť na tebe jen, Hospodine, čekám, Panovníku, Bože můj, kéž bys odpověděl!
17 Pravím: Ať nemají ze mne radost, budou se nade mne vypínat, uklouzne-li mi noha.
18 Můj pád je už blízko, stále mám před sebou svoji bolest.
19 Přiznávám se ke své nepravosti a svého hříchu se lekám.