8 Vysmívají se a mluví zlomyslně, povýšenou řečí utiskují druhé. Žalmy 73:8 9 Do úst nebesa si berou, jazykem prosmýčí zemi.
10 A lid se za nimi hrne lokat vodu plným douškem.
11 Říkávají: "Což se to Bůh dozví? Cožpak to Nejvyšší pozná?"
12 Ano, to jsou svévolníci: bez starostí věčně kupí jmění.
13 Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností?
14 Každý den se na mě sypou rány, každé ráno bývám trestán.
15 Kdybych řekl: "Budu mluvit jako oni", věrolomně bych opustil pokolení tvých synů.
16 Přemýšlel jsem, jak se v tom všem vyznat, nesnadné se mi to zdálo.
17 Teprv když jsem vstoupil do svatyně Boží, pochopil jsem, jaký vezmou konec.
18 Věru, stavíš je na kluzké cesty, do zkázy je srazíš.
19 Jaký úděs náhle vzbudí, hrůzou se obrátí vniveč do jednoho.
20 Jako snem po procitnutí, Panovníku, pohrdneš jejich přeludem, až se vzbudíš.
21 Když bylo mé srdce roztrpčené, když se jitřilo mé ledví,
22 byl jsem tupec, nic jsem neznal, jak dobytče jsem před tebou býval.