5 nevědí, co je to lidské plahočení, nebývají postiženi jako jiní lidé. Žalmy 73:5 6 Jejich náhrdelníkem je zpupnost, násilnictví šatem, do něhož se halí.
7 Jejich oko vystupuje z tuku, provaluje se smýšlení srdce.
8 Vysmívají se a mluví zlomyslně, povýšenou řečí utiskují druhé.
9 Do úst nebesa si berou, jazykem prosmýčí zemi.
10 A lid se za nimi hrne lokat vodu plným douškem.
11 Říkávají: "Což se to Bůh dozví? Cožpak to Nejvyšší pozná?"
12 Ano, to jsou svévolníci: bez starostí věčně kupí jmění.
13 Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností?
14 Každý den se na mě sypou rány, každé ráno bývám trestán.
15 Kdybych řekl: "Budu mluvit jako oni", věrolomně bych opustil pokolení tvých synů.
16 Přemýšlel jsem, jak se v tom všem vyznat, nesnadné se mi to zdálo.
17 Teprv když jsem vstoupil do svatyně Boží, pochopil jsem, jaký vezmou konec.
18 Věru, stavíš je na kluzké cesty, do zkázy je srazíš.
19 Jaký úděs náhle vzbudí, hrůzou se obrátí vniveč do jednoho.