BibleOne

2 Panovníku, vyslyš můj hlas! Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby.

3 Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Panovníku?

4 Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň.

5 Skládám naději v Hospodina, má duše v něho naději skládá, čekám na jeho slovo.

6 Má duše vyhlíží Panovníka víc než strážní jitro, když drží stráž k jitru.

7 Čekej, Izraeli, na Hospodina! U Hospodina je milosrdenství, hojné je u něho vykoupení,

8 on vykoupí Izraele ze všech jeho nepravostí.

1 Poutní píseň, Davidova. Nemám, Hospodine, domýšlivé srdce ani povýšený pohled. Neženu se za velkými věcmi, za divy, jež nevystihnu,

2 nýbrž chovám se klidně a tiše. Jako odstavené dítě u své matky, jako odstavené dítě je ve mně má duše.

3 Čekej, Izraeli, na Hospodina nyní i navěky.

1 Poutní píseň. Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči,

2 jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu:

3 "Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože,

4 očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí,