20 Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina. Přísloví 16:20 21 Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí.
22 Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost.
23 Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti.
24 Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem.
25 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.
26 Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa.
27 Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň.
28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele.
29 Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu.
30 Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo.
31 Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti.
32 Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města.
33 Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.
Přísloví, kapitola 17
1 Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory.