BibleOne

11 "Moáb byl bezstarostný od svého mládí, klidně si hověl na svém kalu. Nebyl přelíván z nádoby do nádoby, nebyl přestěhován. Proto si podržel svou příchuť, jeho vůně se nezměnila."

12 "Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, a pošlu na něj ty, kdo stáčejí víno, a ti jej stočí, jeho nádoby vyprázdní a jejich měchy roztrhají.

13 A Moáb bude zahanben kvůli Kemóšovi tak, jak byl zahanben dům izraelský kvůli Bét-elu, v nějž doufal."

14 "Jak můžete říkat: »Jsme bohatýři, válečníci schopní boje?«

15 Zahuben bude Moáb, na jeho města vytáhne nepřítel, jeho nejlepší jinoši klesnou jako na porážce, je výrok Krále, jehož jméno je Hospodin zástupů.

16 Blíží se bědy, jež dolehnou na Moába. Zlo se na něj rychle řítí.

17 Projevte mu účast všichni, kdo jste kolem něho, všichni, kdo znáte jeho jméno. Povězte: »Jak byla zlomena silná hůl, překrásný prut!«

18 Ustup ze slávy, seď a žízni, trůnící dcero díbónská. Vytáhl na tebe zhoubce Moábu, tvé pevnosti zničil.

19 Stůj na cestě a vyhlížej, ty, jež bydlíš v Aróeru. Ptej se toho, kdo utekl, a té, která unikla. Zeptej se: »Co se stalo?«

20 Moáb byl zahanben, ztroskotal! Kvilte a úpějte! Oznamte v údolí Arnónu, že Moáb je zahuben."

21 Soud přišel na rovinatou zemi, na Cholón, na Jahasu, proti Méfaatu,

22 proti Díbónu, proti Nebó, proti Bét-diblatajimu,

23 proti Kirjatajimu, proti Bét-gamúlu, proti Bét-meónu,

24 proti Kerijótu a proti Bosře i proti všem městům moábské země, vzdáleným i blízkým.