3 Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. Jakubův 1:3 4 A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.
5 Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.
6 Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
7 Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;
8 je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.
9 Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení
10 a bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:
11 vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.
12 Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.
13 Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.
14 Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.
15 Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
16 Neklamte sami sebe, milovaní bratří!
17 `Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování´ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.