11 Jónatan Davida vybídl: "Pojď, vyjdeme na pole." Oba vyšli na pole. 1 Samuelova 20:11
12 Tu řekl Jónatan Davidovi: "Při Hospodinu, Bohu Izraele! Když zítra či pozítří v příhodnou dobu od svého otce vyzvím, že je to s Davidem dobré, tedy k tobě nikoho nepošlu a nebudu ti nic vzkazovat.
13 Ať se mnou Hospodin udělá, co chce! Vzkážu ti, rozhodne-li se můj otec vůči tobě pro to nejhorší. Propustím tě a půjdeš v pokoji. Hospodin buď s tebou, jako byl s mým otcem.
14 Avšak i ty mi prokazuj Hospodinovo milosrdenství, pokud budu živ a nezemřu,
15 a nezpřetrhej svazky svého milosrdenství vůči mé rodině nikdy, ani tenkrát, až Hospodin vyhladí Davidovy nepřátele z povrchu země do posledního muže."
16 I uzavřel Jónatan s Davidovým domem smlouvu: "Ať Hospodin volá Davidovy nepřátele k odpovědnosti."
17 Nadto zavázal Jónatan Davida přísahou při své lásce k němu, neboť ho z duše miloval.
18 Jónatan mu řekl: "Zítra bude novoluní, a až si všimnou tvého sedadla, budeš pohřešován.
19 Třetího dne rychle sestup a přijď k místu, kde ses skrýval v den jednání, a zůstaň u kamene Ezelu.
20 Já vystřelím vedle něho tři šípy, jako bych je vypustil na nějaký terč.
21 Hned nato pošlu chlapce: »Jdi najít šípy.« Jestliže chlapci výslovně řeknu: »Hle, šípy jsou zde za tebou, seber je«, pak přijď, neboť to pro tebe bude znamenat pokoj, nic se ti nestane, jakože živ je Hospodin.
22 Jestliže však řeknu mladíkovi: »Hle, šípy jsou dál před tebou«, pak odejdi, neboť tě posílá Hospodin.
23 Ale slovo, které jsme si dali, já a ty, platí. Hospodin je navěky svědkem mezi mnou a tebou!"
24 David se tedy skryl v poli. Když nastalo novoluní, král zasedl k hodu a jedl.
25 Král se posadil tak jako jindy na sedadlo u stěny, ale Jónatan stál; po Saulově boku se posadil Abnér. Povšimli si Davidova místa.