BibleOne

23 vždyť budeš mít smlouvu s kamením na poli a polní zvěř bude žít pokojně s tebou,

24 shledáš, že je pokoj ve tvém stanu, dohlédneš-li na svůj příbytek, neshledáš hříchu,

25 shledáš, že tvé potomstvo je četné, tvoji potomci že jsou jak bylina země,

26 do hrobu sestoupíš ve zralosti, jako se sváží požaté obilí ve svůj čas.

27 Hle, toto jsme vyzpytovali, tak je tomu. Poslechni a sám to poznáš."

1 Jób na to odpověděl:

2 "Kéž by bylo dobře zváženo mé hoře a mé neštěstí na vážky přiloženo!

3 Věru, těžší je než mořský písek, že se mi až slova pletou,

4 neboť ve mně vězí střely Všemocného, můj duch se napájí jejich jedem, seřadily se proti mně hrůzy Boží.

5 Hýká snad divoký osel, když má mladou trávu, bučí snad býk nad svou pící?

6 Což lze bez soli jíst něco mdlého? Má nějakou chuť vaječný bílek?

7 Štítím se dotýkat toho, co by můj chléb znečistilo.

8 Kéž přijde, oč žádám, a kéž Bůh dá, v co naději skládám,

9 aby mě Bůh ráčil rozmáčknout jak mola, pohnout rukou, odlomit mě z kmene.