4 neboť ve mně vězí střely Všemocného, můj duch se napájí jejich jedem, seřadily se proti mně hrůzy Boží. Jób 6:4 5 Hýká snad divoký osel, když má mladou trávu, bučí snad býk nad svou pící?
6 Což lze bez soli jíst něco mdlého? Má nějakou chuť vaječný bílek?
7 Štítím se dotýkat toho, co by můj chléb znečistilo.
8 Kéž přijde, oč žádám, a kéž Bůh dá, v co naději skládám,
9 aby mě Bůh ráčil rozmáčknout jak mola, pohnout rukou, odlomit mě z kmene.
10 Bylo by to pro mne potěšením, navzdor nelítostným bolestem bych poskakoval, neboť slova Svatého jsem nezatajil.
11 Kde naberu sílu, abych to přečkal? Kdy to skončí, abych to vydržel?
12 Je snad z kamene má síla a mé tělo z bronzu?
13 Cožpak mi pomoci není? Záchrana je mi odepřena?
14 Kdo své milosrdenství bližnímu odepírá, ten opouští bázeň Všemocného.
15 Mí bratři jsou věrolomní, nestálí jak potok, jak koryta potoků, které se vytrácejí,
16 jsou kalné od ledu, když sníh nad nimi taje,
17 v čas léta se vypařují, jeho žárem mizejí ze svého místa,
18 jen stružkami jejich tok se vine, plynou v pustotu a zanikají.