23 A když bičem náhle usmrcuje, ze zoufalství nevinných si činí posměch. Jób 9:23 24 Země byla vydána v moc svévolníka a on přikrývá tvář jejich soudců; když ne on, kdo tedy?
25 Mé dny byly rychlejší než spěšný posel, uprchly a neužily dobra,
26 prolétly jak rákosové čluny, jako orel na kořist se vrhající.
27 Řeknu-li si: Zapomenu na své lkání, smutku zanechám a pookřeji,
28 hned se všeho toho trápení zas lekám, neboť vím, že trest mi nepromineš.
29 Jestliže jsem si svévolně vedl, co se budu namáhat pro nějaký přelud?
30 I kdybych se umyl sněhem, dlaně si očistil louhem,
31 přece bys mě vnořil do takové jámy, že by si mě hnusil i můj šat.
32 On přec není jako já, abych mu odpovídal, abychom v soud vešli spolu.
33 Není mezi námi rozhodčího, jenž by vložil ruku na nás oba.
34 Kéž by odňal ode mne svou hůl a nepřepadal mě jak postrach.
35 Mluvil bych a nebál se ho, ale v mém případě tomu tak není.
Jób, kapitola 10
1 Život mě omrzel, dám teď volný průchod svému lkání, budu mluvit v hořkosti své duše.
2 Řeknu Bohu: Za svévolníka mě nepokládej, dej mi vědět, proč vedeš spor se mnou.