18 Říkal jsem: »Zahynu se svým hnízdem a rozmnožím své dny jako Fénix. Jób 29:18 19 Můj kořen se rozloží při vodách, na mém větvoví bude nocovat rosa.
20 Moje sláva se mi bude obnovovat a můj luk v mé ruce bude stále pružný.«
21 Poslouchali mě a na mě čekávali, umlkali při mé radě;
22 po mém slovu už nic neměnili, má řeč na mě kanula jak rosa.
23 Čekávali na mě jako na déšť, otvírali ústa jak po jarním dešti.
24 Usmíval jsem se na ně, když ztráceli víru, a oni neodmítali světlo mé tváře.
25 Když jsem volil cestu k nim, seděl jsem v čele, bydlel jsem jako král mezi houfy, jako ten, kdo těší truchlivé.
Jób, kapitola 30
1 Avšak nyní se mi vysmívají ti, kteří jsou mladší než já, jejich otců jsem si vážil tak málo, že jsem je nestavěl ani ke svým ovčáckým psům.
2 K čemu je mi síla jejich rukou, když zhynula jejich svěžest?
3 Nouzí a hladověním vyčerpáni ohlodávají suchopár od včerejška pustý, zpustošený,
4 trhají lebedu mezi křovím a kořen kručinky jim je chlebem.
5 Byli vypuzeni z obce, pokřikovali za nimi jako za zlodějem;
6 musejí bydlet ve srázných úvalech, v podzemních slujích a pod útesy,
7 hýkají v křoví, zalezlí pod kopřivami,