26 Hle, Bůh je vyvýšený, nad naše poznání, počet jeho let je nevyzpytatelný. Jób 36:26 27 Přitahuje vodní kapky, padají jako déšť a v jeho záplavu se mění,
28 když se z mračen valí proudy a hojně skrápějí člověka.
29 Rozumí někdo rozprostření mraků, hromobití v jeho stánku?
30 Hle, nad tím rozprostírá světlo a přikrývá kořeny moře.
31 Povede při s lidmi ten, jenž dává hojný pokrm.
32 Dlaněmi se chápe světla blesků, přikazuje jim zasáhnout útočníka.
33 Ohlašuje ho jeho hromový hlahol, dokonce i stádo ohlašuje jeho příchod.
Jób, kapitola 37
1 Mé srdce se z toho chvěje, chtělo by vyskočit ze svého místa.
2 Naslouchejte bedlivě burácení jeho hlasu, rachotu, který mu vychází z úst.
3 Nechá jej dunět pod celým nebem a jeho světlo září až k okrajům země.
4 Za ním řve jeho hlas, on hřmí svým důstojným hlasem a nezadržuje blesky, když se jeho hlas rozléhá.
5 Podivuhodně hřmí Bůh svým hlasem, dělá veliké věci, nad naše poznání:
6 sněhu velí: »Padej na zem« a dešti: »Ať prší«, a déšť padá v mocných proudech.
7 Na ruku každého člověka klade svoji pečeť, aby všichni lidé, které učinil, nabyli poznání: