2 Počítáš měsíce, kdy jsou březí, a znáš čas jejich vrhu, Jób 39:2 3 jak se skloní, vrhnou svá mláďata, svých bolestí pozbývají?
4 Jak jejich mláďata sílí, volně si rostou, odběhnou a už se k nim nevracejí?
5 Kdo vypustil divokého osla na svobodu, kdo uvolnil řemení stepnímu oslu,
6 jemuž jsem za domov vykázal pustinu, solnou pláň za příbytek?
7 Posmívá se městskému hluku, neposlouchá povyk poháněče,
8 na horách slídí po pastvě, pídí se po zeleni.
9 Bude ti chtít jednorožeč sloužit či nocovat u tvého krmelce?
10 Připoutáš jednorožce provazem k brázdě, bude snad za tebou doliny vláčet?
11 Důvěřuješ mu, protože má tak velkou sílu? Ponecháš mu výtěžek své práce?
12 Věřil bys mu, že tvé zrno sveze a shromáždí na tvůj mlat?
13 Pštrosice mává křídlem, není to však peruť s brky čápa;
14 svá vejce ponechává na zemi a zahřívá je v prachu,
15 zapomíná, že je noha může rozšlápnout a polní zvěř zdupat.
16 Se svými mláďaty zachází tvrdě, jako by nebyla její, nemá strach, že bude její námaha marná.