5 Vyvleč mě z té sítě, již mi nastražili, vždyť jsi záštita má. Žalmy 31:5 6 Svého ducha kladu do tvých rukou, vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný.
7 Nenávidím ty, kdo se drží šalebných přeludů, já spoléhám na Hospodina.
8 Z tvého milosrdenství se budu radovat a budu jásat, že jsi shlédl na mé pokoření. Vždyť ty víš, co sužuje mou duši.
9 Nevydal jsi mě do rukou nepřítele, dopřáls volnosti mým nohám.
10 Hospodine, smiluj se, vždyť se tak soužím, zrak mi slábne hořem, moje duše i mé tělo chřadnou.
11 V strastech pomíjí můj život, moje léta v nářku, pro mou nepravost mi ubývá sil a mé kosti slábnou.
12 Potupen jsem všemi protivníky, a sousedy nejvíc; známí ze mne mají strach, spatří-li mě venku, vyhnou se mi.
13 Sešel jsem jim z mysli jako mrtvý, jako rozbitá nádoba.
14 Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs! Smlouvají se na mě, kují pikle, chtějí mi vzít život.
15 Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: "Ty jsi můj Bůh,
16 moje budoucnost je ve tvých rukou." Vysvoboď mě z rukou nepřátel a těch, kdo pronásledují mě.
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, ve svém milosrdenství mě zachraň.
18 Hospodine, kéž nejsem zahanben, když tě volám; ať jsou zahanbeni svévolníci, ať v podsvětí zmlknou.
19 Ať oněmějí zrádné rty, jež mluví proti spravedlivému tak urážlivě, zpupně, s pohrdáním.