14 Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval?
15 A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: `Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!´
16 Ale ne všichni přijali evangelium. Už Izaiáš říká: `Hospodine, kdo uvěřil naší zvěsti?´
17 Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova.
18 Ptám se však: To snad nikdy neslyšeli zvěst? Ovšemže slyšeli! `Po celé zemi se rozlehl jejich hlas, do nejzazších končin jejich slova.´
19 Ptám se tedy: Nepochopil Izrael, co mu bylo zvěstováno? Nepochopil; už u Mojžíše se přece říká: `Vzbudím ve vás žárlivost na národ, který není národem, proti národu pošetilému vás popudím k hněvu.´
20 A Izaiáš má odvahu říci: `Dal jsem se nalézti těm, kteří mě nehledali, dal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali.´
21 O Izraeli však říká: `Každý den jsem vztahoval ruce k lidu neposlušnému a vzpurnému.´
Římanům, kapitola 11
1 Chci tím říci, že Bůh zavrhl svůj lid? Naprosto ne! Vždyť i já jsem Izraelec, z potomstva Abrahamova, z pokolení Benjamínova.
2 Bůh nezavrhl svůj lid, který si předem vyhlédl. Nevíte z Písma, jak si Eliáš Bohu naříká na Izrael?
3 `Hospodine, proroky tvé pobili a oltáře tvé pobořili, já jediný jsem zůstal, a také mně ukládají o život!´
4 Jakou však dostal odpověď? `Zachoval jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili kolena před Baalem.´
5 A tak i nyní je tu zbytek lidu vyvolený z milosti.