15 Mí bratři jsou věrolomní, nestálí jak potok, jak koryta potoků, které se vytrácejí, Jób 6:15 16 jsou kalné od ledu, když sníh nad nimi taje,
17 v čas léta se vypařují, jeho žárem mizejí ze svého místa,
18 jen stružkami jejich tok se vine, plynou v pustotu a zanikají.
19 Vyhlížely je karavany z Témy, s nadějí k nim hleděly výpravy ze Šeby,
20 za své doufání však musely se stydět, přišli k nim a zklamaly se.
21 I vy jste teď, jako byste nebyly, při tom děsném pohledu vás jala bázeň.
22 Řekl jsem snad: »Dejte mi« či: »Plaťte za mne vlastním zbožím«
23 nebo: »Zachraňte mě z rukou protivníka« či snad: »Vykupte mě z rukou ukrutníků« ?
24 Poučte mě a já zmlknu, vysvětlete mi, v čem jsem chybil.
25 Přímá slova mohou zjitřit ránu, a co sledujete, že mi stále domlouváte?
26 Chcete mě snad kárat za má slova? Cožpak mluví do větru ten, kdo si zoufá?
27 Věru, metáte los o sirotka, svého druha jste ochotni prodat.
28 Buďte tak laskavi a obraťte se ke mně, což bych vám mohl do očí lhát?
29 Zadržte, ať nespáchá se podlost, zadržte, ať je tady ještě moje spravedlnost!