14 Oblékal jsem spravedlnost, to byl můj oděv; jak říza a turban bylo mi právo. Jób 29:14 15 Slepému jsem byl okem a kulhavému nohou,
16 ubožákům jsem byl otcem, spor neznámých jsem rozsuzoval,
17 bídákovi jsem však zvyrážel tesáky, ze zubů mu vyrval kořist.
18 Říkal jsem: »Zahynu se svým hnízdem a rozmnožím své dny jako Fénix.
19 Můj kořen se rozloží při vodách, na mém větvoví bude nocovat rosa.
20 Moje sláva se mi bude obnovovat a můj luk v mé ruce bude stále pružný.«
21 Poslouchali mě a na mě čekávali, umlkali při mé radě;
22 po mém slovu už nic neměnili, má řeč na mě kanula jak rosa.
23 Čekávali na mě jako na déšť, otvírali ústa jak po jarním dešti.
24 Usmíval jsem se na ně, když ztráceli víru, a oni neodmítali světlo mé tváře.
25 Když jsem volil cestu k nim, seděl jsem v čele, bydlel jsem jako král mezi houfy, jako ten, kdo těší truchlivé.
Jób, kapitola 30
1 Avšak nyní se mi vysmívají ti, kteří jsou mladší než já, jejich otců jsem si vážil tak málo, že jsem je nestavěl ani ke svým ovčáckým psům.
2 K čemu je mi síla jejich rukou, když zhynula jejich svěžest?
3 Nouzí a hladověním vyčerpáni ohlodávají suchopár od včerejška pustý, zpustošený,